Se Šindžuku, jednou z nejznámějších tokijských čtvrtí plnou mrakáčů, je problém v tom, že její monumentálnost se jaksi nevejde na fotku …


…takže obrázky z ní vypadají celkem obyčejně…

…pokud je člověk nedělá z vršku něčeho takovýdleho, což jsme měli…

… s mou stydlivou kamarádkou Ran v plánu…

…jenže vyhlídka na nejvyšším baráku – metropolitním úřadu vlády, kvůli ňákejm opravám nebo co, zavírala dřív, než měla…

…tak vám místo spektakulárně terifiózního pohledu na svítící megapoli aspoň posledním snímkem ukážu, jak blbý fotky se daj udělat, když se člověk stydí blejskat Darth Vadera rozdávájícího papírový kapesníky.

Jo cestou dom někdo spadl nebo skočil do kolejiště, takže tam byl pěkněj bordel, vlaky jezdily třeba s šokujícím dvacetiminutovým zpožděním nebo sem tam prej řekli, že už žádnej nepojede! Já měl spíš problém protlačit se s taškama s nákupem z vlaku, protože dveře se zrádně otvírají pokaždý na jiný straně. Fotky jsou všechny rozpatlaný. Soráč

… už celý dva dny bez přestání. Dešťový kapky přinesly dešťový depky, objevitelská touha je taky zchlazena a dneska už ani není poprvý za celou dobu, co tu jsem, venku jen na tričko. Hodiny bezcílně plynou, hladina bordelu v pokoji kolísá… na balkón jsem potmě za deště pověsil prádlo… zajímý vás to? Těžko. Tak napiště, co byste chtěli vědět.

Jo, jinak svět je fakt malej. Poté, co jsem potkal na nákupní třídě ve Fučú spolužáka z japonskejch kurzů v Praze, dneska přijdu na hodinu japonštiny a je tam jen stará známá korejka a bílá tvář, co se představí jako Indora a já nevím proč, nejspíš ošálen jeho slovanskými rysy suverénně prohodím “Čau!” a je ruka v rukávě, páč hovno Indora, ale Jindra je to! BTW “Jindřich” bych v katakaně fakt psát nechtěl.

Podívejte se na gtsint.cz/cz-letenky-letenky_15vyroci

Je ale třeba jednat rychle. Já budu mít volno mezi svátky, druhou půlku února a nejspíš i březen.

Vzkazy a dotazy zanechávejte nejlíp tady (v Comments) nebo na ICQ, mailu…

Studenej oběd, co jsme dostali první den fakt psal. Skoro jak bageta…

Druhej den už byl o dost chudší, ale Bobo ho stejně sežral ještě před odjezdem…

… narozdíl od Mášy, která ho zdlábla až u překrásnýho horskýho jezera Čuzenži, kam jsme si zajeli víc jak hodinu zácpou, abysme se tam (nejlíp na parkovišti, jako většina) najedli a jeli zpátky. Nechápačka.

Val si celkem oblíbil mou kytaru. Konkurenci mi nedělá, páč se specializuje na přeslazené filipinské hity.

Cestou k jezeru

U jezera

Cestou od jezera　：D

Zničenej z nekonečnýho sezení v autobusu jsem se dovlekl dom, takže jen napíšu kometáře ke starejm fotkám a jdu spát… víc zejtra

Veelká socha Budhy v Kamakuře. (Prastarý hlavní město, dneska člověk prakticky nepozná, že už není na předměstí Tokia. Vlastně pozná, má autonavigaci (viz. dál) ).

Velkej chrám v Kamakuře.

Tak tihle kolíci mě tam vzali a většinu za mě zacálovali (a jako že jen pitomý parkovný vyšlo na pořádnej majlant) . Jednomu jsme pomohl, když jsem se loni s horečkou vracel z Koreje.

Zahrada s volavkou (nebo něčím podobným brodivým) a želvou na stejným šutráku.

Barely sake.

Dvě svatby zároveň. Nevěsty působily dost nervózně.

Jokohama. Na tom velkým otevřeným prostoru jako by mi spadla z ramen tíha všech těch baráků, co mě jinak pořád obklopují.

Plocha je to fakt velká a na jejím konci jsem poprvý v životě viděl Pacifik. Malilinkatej kousíček.

Nejvyšší budova v zemi – Landmark Tower – ňákej hotel, ve kterým chcou nebudhistický peníze za blbej vstup na vyhlídku, takže jsem radši fotil ze střechy o něco nižšího parkoviště.

…který patřilo ňákýmu obchoďáku a jedem ařízemí plný, 1. patro plný, 2., 3., 4., …. … nakonec jsme stáli na posledním místě v devátým patře! Neděle.

Navigace montovaná do aut vyšší třídy je fakt neuvěřitelná. Takhle opravdu vypadala tak křižovatka před náma. Včetně dopravních značek. Jen reklamy, auta a chodci v modelu chyběli. Ukazuje přesně na jedno auto, jak je kde dlouhá zácpa a ani vypadá to, že ani řidiči zájezdových autobusů neznají cestu a prostě se řídí mašinou, protože jsme s busem zajeli do uličky široký asi 3 metry, ze který jsme se pak nemohli dostat.

praha!